© copyright 2019 | Ing. Martin Dubravec Gen. Šimka 1504/8, 69003 Břeclav, IČ:702989140, DIČ: CZ7109174325 | all rights reserved
ZÁKLADNÍ POVINOSTI V OBLASTI BOZP
ZAMĚSTNAVATELŮ A FYZICKÝCH OSOB
PROVOZUJÍCÍ SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNOU ČINNOST
Česká právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též BOZP) je dnes plně harmonizována s právem Evropských společenství/Evropská unie, neboť do ní byly postupně od roku 2000 transponovány požadavky a standardy BOZP stanovené v jednotlivých evropských směrnicích.
Zákonem, který upravuje zásadní otázky bezpečnost a ochrany zdraví při práci, je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákoník práce upravuje:
Zákonem, který upravuje zásadní otázky bezpečnost a ochrany zdraví při práci, je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákoník práce upravuje:
•
Obecné zásady BOZP
•
prevence rizik
•
základní povinnosti zaměstnavatele
•
práva a povinnosti zaměstnance
•
osobní ochranné pracovní prostředky
•
povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech
•
účast zaměstnanců na řešení otázek
Úprava ostatních otázek, zejména tzv. technických aspektů BOZP, byla vyhrazena zvláštnímu právnímu předpisu, kterým je zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a jeho prováděcím předpisům (nařízením vlády).
NAŠE NABÍDKA - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST V BOZP
(V PREVENCI RIZIK)
Z výše uvedeného plyne, že povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jak zaměstnavatelů, tak fyzických osob provozujících samostatně výdělečnou činnost vyplývající z platných předpisů, jsou poměrně rozsáhlé a vyžadují značný rozhled v neustále se měnící legislativě, případně technických normách.
Jen tak však lze naplnit veškeré zákonné požadavky a předejít tak problémům ze strany kontrolních orgánů, případně soudním řízením ze strany postižených pracovním úrazem, nebo nemocí z povolání.
Na druhou stranu minimalizací rizik poškození zdraví lze docílit zvýšení úrovně kultury práce, pracovní a sociální pohody. Jsou tak zároveň vytvářeny podmínky pro maximální možný výkon zaměstnanců a tím i ekonomickou prosperitu zaměstnavatele.
Jen tak však lze naplnit veškeré zákonné požadavky a předejít tak problémům ze strany kontrolních orgánů, případně soudním řízením ze strany postižených pracovním úrazem, nebo nemocí z povolání.
Na druhou stranu minimalizací rizik poškození zdraví lze docílit zvýšení úrovně kultury práce, pracovní a sociální pohody. Jsou tak zároveň vytvářeny podmínky pro maximální možný výkon zaměstnanců a tím i ekonomickou prosperitu zaměstnavatele.
Základem pro řízení procesu bezpečnosti a ochrany zdraví je tzv. hodnocení a prevence rizik, tak jak to plyne ze zákona
č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů:
§ 9 odst. 1 - zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (dále jen zajišťování úkolů v prevenci rizik) ...
Plnění tohoto úkolu zaměstnavatel (i OSVČ bez zaměstnanců) dokládá kontrolnímu orgánu příslušnou dokumentací.
Ze zákona č. 309/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů také plyne povinnost zaměstnavatelů (i OSVČ bez zaměstnanců) z hlediska odborné způsobilosti při zajišťování úkolů v prevenci rizik:
§ 9 odst. 2 - zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu. Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou.
§ 10 odst.1 - předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je
a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
b) odborná praxe v délce alespoň 3 let .... a
c) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (§ 20)
§ 10 a - dokladem o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti je osvědčení.
Odborně způsobilá osoba je tedy osobou s kvalifikací v zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů:
§ 9 odst. 1 - zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (dále jen zajišťování úkolů v prevenci rizik) ...
Plnění tohoto úkolu zaměstnavatel (i OSVČ bez zaměstnanců) dokládá kontrolnímu orgánu příslušnou dokumentací.
Ze zákona č. 309/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů také plyne povinnost zaměstnavatelů (i OSVČ bez zaměstnanců) z hlediska odborné způsobilosti při zajišťování úkolů v prevenci rizik:
§ 9 odst. 2 - zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu. Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou.
§ 10 odst.1 - předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je
a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
b) odborná praxe v délce alespoň 3 let .... a
c) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (§ 20)
§ 10 a - dokladem o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti je osvědčení.
Odborně způsobilá osoba je tedy osobou s kvalifikací v zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Naše společnost je držitelem osvědčení o ověření odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci číslo ROVS/2435/PRE/2013 a je tak z pohledu zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů odborně způsobilou osobou v zajišťování úkolů v prevenci rizik.
Díky této kvalifikaci jsme Vám schopni nabídnout veškerý servis spojený s úkoly v prevenci rizik v oblasti BOZP a umožnit Vám tak splnit zákonné požadavky kladené na zaměstnavatele a osoby provozující samostatně výdělečnou činnost.
V rámci svých činností provádíme:
analýzu aktuálního stavu BOZP firmy, na základě konkrétních provozních podmínek a zhodnocení rizik
zavedení systému BOZP firmy, v souladu s platnými právními předpisy.
Jedním z nejdůležitějších prvků systému BOZP firmy je dokumentace. K dokumentaci, která souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci patří například:
Díky této kvalifikaci jsme Vám schopni nabídnout veškerý servis spojený s úkoly v prevenci rizik v oblasti BOZP a umožnit Vám tak splnit zákonné požadavky kladené na zaměstnavatele a osoby provozující samostatně výdělečnou činnost.
V rámci svých činností provádíme:
analýzu aktuálního stavu BOZP firmy, na základě konkrétních provozních podmínek a zhodnocení rizik
zavedení systému BOZP firmy, v souladu s platnými právními předpisy.
Jedním z nejdůležitějších prvků systému BOZP firmy je dokumentace. K dokumentaci, která souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci patří například:
•
pracovní a organizační řád
•
pracovní smlouvy a pracovní náplně zaměstnanců
•
smlouvy se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči
•
záznamy o zdravotní způsobilosti zaměstnanců
•
kategorizace prací
•
dokumentace vyhodnocování rizik
•
záznamy z roční prověrky bezpečnosti práce
•
doklady o odborné způsobilosti zaměstnanců
•
záznamy o školeních BOZP
•
postupy pro poskytování OOPP
•
kniha úrazů
•
traumatologický plán
•
doklady o rizikových pracovištích
•
seznamy nebezpečných látek
•
bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek a směsí
•
místně provozní bezpečnostní předpis
•
dohody o vzájemném informování o rizicích na společných pracovištích
•
průvodní dokumentace
•
technologická dokumentace
•
provozní deníky
•
doklady o provádění předepsaných prohlídek a zkoušek, revizí, a pod.
Vedení dokumentace BOZP je bez ohledu na velikost firmy požadováno právními předpisy a logicky pak také kontrolními orgány.
Naše společnost Vám proto nabízí pomoc se zavedením systému řízení dokumentů tak, aby byl funkční a splňoval požadavky platné legislativy.
Další službou, kterou Vám naše společnost nabízí je zastupování Vaší firmy při jednáních v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se státními institucemi (např. s oblastními inspektoráty práce, s krajskými hygienickými stanicemi a pod.).
Naše společnost Vám proto nabízí pomoc se zavedením systému řízení dokumentů tak, aby byl funkční a splňoval požadavky platné legislativy.
Další službou, kterou Vám naše společnost nabízí je zastupování Vaší firmy při jednáních v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se státními institucemi (např. s oblastními inspektoráty práce, s krajskými hygienickými stanicemi a pod.).
Cena za naše služby je 250 Kč za každou započatou hodinu práce (uvedená cena je včetně DPH). Celková cena je odvislá od velikosti, složitosti provozních podmínek a celkového stavu BOZP firmy a začínají již od 2.000 Kč (včetně DPH).
VYMEZENÍ POVINNOSTÍ
Základní povinnosti zaměstnavatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou tedy zakotveny zejména
•
v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
Z § 12 zákona č. 309/2006 Sb. ale plyne, že povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví se týkají také
•
fyzických osob, které jsou zaměstnavatelé a sami též pracují - tzn. např. OSVČ se zaměstnanci - § 12 písm. a)
•
fyzických osob, které provozují samostatně výdělečnou činnost - tzn. např. OSVČ bez zaměstnanců - § 12 písm. b) a spolupracujícího manžela, nebo dítě osoby uvedené v § 12 písm. a) nebo b) - § 12 písm. c)
a to
•
§ 101 odst. 1 a 2, § 102, § 104 a § 105 zákona č. 262/2006 Sb.
•
§ 2 až § 11 zákona č. 309/2006 Sb., s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu
V uvedeném případě se postupuje v souladu s ustanovením § 13 zákona č. 309/2006 Sb. To znamená, že tam, kde se
•
v zákoníku práce č. 262/2006 Sb.
•
v části první zákona č. 309/2006 Sb. (§ 2 až § 11)
uvádí "zaměstnavatel" nebo "zaměstnanec", rozumí se tím "osoby uvedené v § 12 zákona" č. 309/2006 Sb. (tzn. např. OSVČ).
JAKÉ JSOU TEDY KONKRÉTNÍ POVINNOSTI PLYNOUCÍ Z UVEDENÉ LEGISLATIVY?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (část pátá - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci)
§ 2 odst. 1 - zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, ...
§ 4 odst. 1 - zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být
a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby
zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek,
c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.
§ 6 odst. 1 - na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance.
§ 7 odst. 1 - jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru.
§ 4 odst. 1 - zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být
a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby
zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek,
c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.
§ 6 odst. 1 - na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance.
§ 7 odst. 1 - jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru.
Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
(část první)
(část první)
§ 101 odst. 1 - zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, které se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").
§ 101 odst. 3 - plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.
§ 101 odst. 5 - povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.
§ 102 odst. 3 - zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 432/2003 Sb.)
§ 102 odst. 4 - není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
§ 102 odst. 6 - zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; (např. zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
§ 103 odst. 1 - ... informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
§ 103 odst. 3 - zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje -li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno;....
§ 104 odst. 5 - osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.
§ 105 odst. 2 - zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
§ 105 odst. 3 - zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo:
a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
b) k úmrtí zaměstnance.
§ 105 odst. 6 - zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.
§ 108 odst. 5 - zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.
§ 101 odst. 3 - plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.
§ 101 odst. 5 - povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.
§ 102 odst. 3 - zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 432/2003 Sb.)
§ 102 odst. 4 - není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
§ 102 odst. 6 - zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; (např. zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
§ 103 odst. 1 - ... informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
§ 103 odst. 3 - zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje -li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno;....
§ 104 odst. 5 - osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.
§ 105 odst. 2 - zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
§ 105 odst. 3 - zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo:
a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
b) k úmrtí zaměstnance.
§ 105 odst. 6 - zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.
§ 108 odst. 5 - zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.
Uvedený výčet povinností není ani zdaleka úplný. Další povinnosti z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci plynou z dalších zákonů, například ze
Zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (§ 37 kategorizace prací)
§ 3 7 odst. 1 - podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií.
§ 3 7 odst. 2 - o zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací.
Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písm. c).
Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.
§ 3 7 odst. 3 - zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení.
§ 3 7 odst. 2 - o zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací.
Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písm. c).
Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.
§ 3 7 odst. 3 - zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení.
a z další legislativy a případně technických norem v platném znění, jako například
ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (např. pracovnělékařské služby),
ze zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (např. vyhrazená technická zařízení),
z nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
z nařízení vlády č. 495/2011 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků,
z nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístnění bezpečnostních značek a zavedení signálů,
z nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
z nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,
z nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, a pod.
ze zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (např. vyhrazená technická zařízení),
z nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
z nařízení vlády č. 495/2011 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků,
z nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístnění bezpečnostních značek a zavedení signálů,
z nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
z nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,
z nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, a pod.
DOHLED NAD BOZP
Dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů je kontrolním orgánem na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce tak dle zákona č. 251/2005 Sb. mimo jiné kontrolují dodržování povinností vyplývajících z
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce tak dle zákona č. 251/2005 Sb. mimo jiné kontrolují dodržování povinností vyplývajících z
právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce (§ 3 odst. 1 písm. c)
právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení (§ 3 odst. 1 písm d)
právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení (§ 3 odst. 1 písm d)
Dle § 17 odst. 1 se fyzická osoba dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce například tím, že
nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu
(§ 17 odst. 1 písm. e)
nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce (§ 17 odst. 1 písm. f)
neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu
(§ 17 odst. 1 písm. i)
nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu
(§ 17 odst. 1 písm. k)
nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu
(§ 17 odst. 1 písm. m)
neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím
(§ 17 odst. 1 písm. n)
neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
(§ 17 odst. 1 písm. q)
neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
(§ 17 odst. 1 písm. r)
nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek obsažených ve směsí
(§ 17 odst. 1 písm. zb)
(§ 17 odst. 1 písm. e)
nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce (§ 17 odst. 1 písm. f)
neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu
(§ 17 odst. 1 písm. i)
nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu
(§ 17 odst. 1 písm. k)
nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu
(§ 17 odst. 1 písm. m)
neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím
(§ 17 odst. 1 písm. n)
neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
(§ 17 odst. 1 písm. q)
neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
(§ 17 odst. 1 písm. r)
nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek obsažených ve směsí
(§ 17 odst. 1 písm. zb)
V souladu s § 17 odst. 2 lze za uvedené přestupky uložit pokutu, v případech
dle § 17 písm. m) a n) až do výše 400 000 Kč
dle § 17 písm. k), q) a r) až do výše 1 000 000 Kč
dle § 17 písm. e), i), f) a zb) až do výše 2 000 000 Kč
dle § 17 písm. k), q) a r) až do výše 1 000 000 Kč
dle § 17 písm. e), i), f) a zb) až do výše 2 000 000 Kč
Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce řeší obdobně § 30 zákona č. 251/2005 Sb.
